Cvok - 2

18. února 2014 v 16:49 | Yuki |  Cvok
Povídka Cvok se dočkala vlastní úvodky. Dělala sem ji teď na rychlo, je skládaná z dvou pictů, co mi dlouhou dobu leželi v notebooku jen tak. No, dneska sem 6hodin chodila jak dement s Majky, jsem hotová tak sem hodím druhej díl, co sem psala brzo ráno. Pokud jsou tam překlepy, tak se omlouvám. ^^
Ps. dneska je Sasukeho pohled na věc kratší, než Itachiho.

Sasuke:
Zíral jsem na Itachiho. Naštval mě. Co si o sobě sakra myslí? tupec jeden! Aki tady prostě spát bude. A tečka. Jen jsem zhnuseně stáhl rty do tenké linky, když se ke mě znovu naklonil. Tentokrát mi ale olízl rty. Vyvalil jsem oči. Co to kurva dělá?! dočista se pomátl... I když, nemohl jsem popřít, že na to čekám už čtyři roky a konečně se to plní. Ale... stejně se ve mě zvedla vlna odporu a se sebezapřením jsem ho odstrčil.
"To, je incest ty kreténe!" doslova jsem to na něj vyštěkl, ale jeho pohled se nezměnil. Usmíval se očima. Sklopil jsem pohled. Nemohl jsem se na něj dívat, aniž bych sám se sebou nebojoval. Nevěděl jsem, zda bych se dokázal ovládnout a v téhle situaci opravdu risk je zisk neplatilo.



"Ale notak, Sasuke." zamumlal Itachi tiše a přisál se mi na rty. V ten moment jsem sváděl vnitřní boj. Odstrčit ho nebo si ho přitáhnout blíž? Na(ne?)štěstí zvítězil zdraví rozum a já ho vší silou zalatičl do prsou, takže se ode mě musel odtáhnout. Nastala trapná chvíle ticha, kdy jsme jen jeden na druhého zírali.
"Miluju tě, Sasuke." znovu se ke mě sklonil v pokusu mě políbit, ale já se nenechal. Držel jsem ho od sebe. Sice né moc daleko, takže se naše nosy vzdalovali asi tak centimetr, ne-li míň.
"Je běžný, že se lidi v rodinách milujou a nejsou si lhostejní." prohodil jsem jakoby jen tak mezi řečí a vzdorovitě se na něj usmál. Ale to ještě nebylo vyhráno, protože mi znovu zazvonil telefon a než sem stačil po něm chmátnout, Itachi mě předstihl.

"H-haló?" zamumlal do telefonu naprosto roztouženým hlasem, až jsem se podivil, jak to sakra tak dobře dokázal hrát.
"Ne... momentálně má moc... nh... prác-Sasu!" pohotově mi přitiskl dlaň na rty a já podvědomě vydal přidušený cosi, takže to v telefonu muselo vyznít fakt 'super' a v Itachiho prospěch na celý čáře.
Itachi si skousnul spodní ret, když odpovídal na další Akiho otázku. Laškovně se na mě přitom usmíval a z jeho přivřených očí doslova šlehali jiskry. Aki telefonát naštvaně položil.

"Zmetku." zamumlal jsem, když mi konečně pustil pusu.
"Noco, jen si beru to, na co mám větší právo než nějakej kretén."
"Jaký právo?" povytáhl jsem obočí a zamračil se. To teda rozhodně ne. Tím mě Itachi jen utvrdil v tom, že to je špatný. Vší silou jsem ho ze sebe odstrčil a věnoval mu úšklebek.
"Proč... co na něm vidíš? je to jen bezprostřední hajzl!" Itachi vypadal... poněkud sklesle. Jakoby to snad myslel fakt vážně. Normálně bych mu věřil všechno. Ale vzhledem k situaci to prostě nešlo. Možná... možná jsem mu ani věřit nechtěl. Kdo ví.

Itachi:
Hlavou se mi honilo tisíc myšlenek, jež se snažili o nadvládu nad mou myslí. Pořád jsem na rtech cítil ty Sasukeho. Ten uspokojivý pocit, kdy jsem konečně ochutnal jeho rty... Prostě úžasné. Ale to, jak mě od sebe odstrkoval mi vlastně ubližovalo.
Každopádně, byl jsem na sebe patřičně hrdý za to, co sem říkal Akimu do telefonu. Nedovolím, aby taková svině měla mýho malýho brášku. Zavrtěl jsem hlavou a vrátil se do reality.
"Nic na něm nemusím vidět. Prostě mi je s ním v posteli fajn." zamumlal nepřítomně Sasuke s nehezkým pohledem, jež mi věnoval. A já se musel pousmát. Když se tvářil takhle, byl roztomilej.

"I kdybych tě měl přivázat, Aki sem nepůjde." prohodil jsem lhostejně jakoby nic a pozvedl koutky rtů v úsměv. Sasuke se na mě mračil a už už chtěl něco říct, když jsem mu chytil ruce nad hlavou a pevně je stiskl. Naklonil jsem se k němu a políbil ho. Jazykem jsem mu zatlačil na rty aby je pootevřel. A on to vážně udělal!
Nemohl jsem uvěřit tomu krásnýmu pocitu, kdy se můj jazyk setkal s jeho. Celým tělem mi projela vlna vzrušení. Měl jsem husí kůži, ale cítil jsem takový... zvláštní uspokojení. Když už mi docházel vzduch, poodtáhnul jsem se, ale jen o kousek od jeho úst.

"Nevím, co vidíš ty na něm, ale naprosto chápu, co on vidí na tobě." jen co jsem tu větu dokončil, vrátil jsem se k jeho rtům. Jemně jsem mu spodní ret kousal a následně ho olizoval. Sasuke se trošku zdráhal, ale postupně se uvolňoval, sice sem nechápal co tak najednou, ale nehodlal jsem marnit čas tím, že se budu ptát.
Pustil jsem mu jednu ruku a tou, co sem si uvolnil jsem mu vjel pod tričko na hrudník. Měl příjemně horkou kůži. Prozkoumával jsem každičký kousek jeho těla jakobych si ho chtěl zapamatovat. Jeho tělo bylo naprosto nepopsatelný.
"Chci tě..." zašeptal mi to do úst a já jen zavřel oči a usmál se. Pak jsem se na něj prostě musel podívat, vidět, jak se můj malej bráška tváří, když si o to říká.

Nehodlal jsem čekat, jestli si to rozmyslí, netušil jsem, co se v něm najednou zlomilo, prostě sem mu přes hlavu a ruce přetáhl zbytečný tričko a od rtů, přes klíční kosti a níž jsem motýlýma polibkama došel až k jeho podbříšku. Strčil jsem prsty za lem jeho kalhot a svůdně se na něj usmál, než jsem mu jazykem zkušeně rozepl zip a hbitýma prstama rozepl knoflíček.
Jeho tváře nabrali zdravější barvy, jak se mírně začervenal. Stáhnul jsem mu kalhoty i s boxerkama a nestačil se divit tomu, co sem viděl.

"Sasu..." zašeptal jsem a prohlížel si, jak moc vyrostl od dob, kdy po domě běhal nahatej.
Sasuke se kousal do spodního rtu. Prstem jsem mu po něm přejel. Hned na to jsem si ho za pomocí ruky vložil do úst a olízl mu korunku. Sasuke jen vydal nějaký polknutý sten. Štvalo mě, že to v sobě nejšpíš hodlal dusit... ale dal jsem si slib, že ho donutím sténat moje jméno.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Saiko-chan Saiko-chan | Web | 20. února 2014 v 8:02 | Reagovat

Díky za info o novém blogu, hned to předělám ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama