The reason why I leave you 2

26. února 2014 v 18:25 | Yuki |  Thre reason why I leave you

<<VIDÍTE TU ÚVODKU?!

A co to znamená? že se Yuki dokopala aspoň ke krátký části The reason why I leave you a tím tu povídku zase chtěla posunout o kousek dál. Snaží se zachovat povahový rysy obou postav, což vždycky až tak nejde a při jedný scéně mám chuŤ z ledovýho Sasana udělat nadržený hovado hned ze začátku... ale tohle má bejt spíš dojáková povídka, než bezduchá perverzázna, jako třeba Papa? Aishiteru! na čemž mimochodem dneska dělám tak nějak taky... :D no, myslím, že úvod je to dost dlouhej, na to, jak krátká je to kapitola... Ale teď mi příjde, že čím víc kapitol, tím míň nudnejch scén budu muset dělat... Nechci aŤ je to storka, kdy se oba milujou, najednou to přiznaj, šukačka a the end... Chápem se? Oo no, nic, c.č. tlamky. ^^




Po probdělé noci se oba brzo ráno vydali na domluvené místo, kde se měli setkat s Kakashim a Sakurou. Ta už tam dávno stála a čekala. Naruto přišel jako druhý a Sakuru s širokým úsměvem pozdravil, ale mlčel. Nad tím růžovláska jen nadzvedla obočí, ale neřešila to. Do středu jejího zájmu se totiž dostal Sasuke.

Kakashi přišel až o hodinu později s jeho hloupou výmluvou, kterou Naruto a Sakura jednohlasně označili za lež. Trénink utíkal poměrně rychle a když byly konečně propuštěni, každý šel svou cestou. Černvovlasý domů, Sakura za Ino a Naruto do Ichiraku.

Den jinak utíkal nezáživně. Naruto se loudal Konohou a kopal do kamínků na zemi, jakoby mu něco provedli. V dálce zahlédl havraní černé vlasy trčcí v zadu jako po ráně elektrickým šokem.


Naruto se rozběhl za Sasukem.
"Čau." řekl doufaje, že ho Uchiha aspoň nachvilku zabaví. Ten ale jak se dalo čekat šel mlčky s rukama v kapsách dál. Naruto s ním srovnal krok, založil ruce za hlavu a šel vedle něj.
"Co chceš?" pronesl Uchiha bez nějakého většího zájmu aniž by se na něj podíval. Šel do Uchiha čtvrti, kam krom něj nikdo jiný nechodil. Už si na tu negativní pověst toho místa zvyknul stejně tak jako na smrt, co se tam nesla i po tolika letech vzducechem.

Naruto zaváhal jen nachvilku, ale pak odhodlaně šel dál s jeho týmovým partnerem okolo zdí, na nichž byly znaky Uchiha klanu. Sasuke se nad faktem, že jde Naruto s ním moc nepozastavoval. To až tehdy, kdy otevíral dveře domu a Naruto nima prošel.
"Nudím se." zamumlal s povzdechem blonďák a vešel dál do domu. Zvědavě se rozhlížel. Věděl, že někde tady zemřeli Sasukeho rodiče rukou jeho bratra, ale stejně se pořád usmíval od ucha k uchu. Sasuke se vyzul a šel do kuchyně.

"Máš hlad?" zeptal se když vytahoval věci na pečení. Kdo by to řekl, že Sasuke umí péct? Naruto přikývnul.
"Chceš pomoct?"
"Ne, nechci se otrávit." odvětil ledově černovlasý a když si nachystal vše potřebné, pustil se do přípravy.
Jakmile se mu v troubě pekl perník, umíchal krém, kterým vychladnutý perník pomazal. Nakonec přišla na řadu šlehačka. Naruto už stál u linky a jiskřícíma očima sledoval, jak Sasuke zdobí šlehačkou.

Sasuke si všiml jeho pohledu a ruku se šlehačkou natáhl k Narutově obličeji. Ten pohotově otevřel pusu a nechal Sasukeho aby mu tam vystříkl tu sladkou bílou pochutinu.

Oba si sedli ke stolu a jedli nakrájený perník. Naruto se oblizoval až za ušima a jedl kousek po kousku. Nikdy by do Sasukeho neřekl, že tak dobře peče. Nebo spíš, že vůbec peče.
"Je to fakt výborný, ttebayo!" zahuhlal s plnou pusou, byl celý od čokoládovýho krému. Sasuke se dlaněma zapřel o stůl, odsunul židli a postavil se. Odešel pro cosi do šuplíku a když se vracel, zastavil se u Naruta.

Ladně mu kapesníčkem, který vytáhl ze šuplete otřel pusu.
"Jsi prase." zašeptal mu do ucha a pak mírně zvedl koutky do úsměvu, což ale Naruto nemohl vidět.
Uzumaki se mírně zachvěl, když ucítil Sasukeho dech. Nabral do tváří ruměnec a sklopil hlavu.
"Sasuke..." zavřel oči a zachvilku je zase otevřel. Sasuke se ani nehl a pořád u něj stál skloněný jako socha. Naruto zvedl hlavu, chtěl se na jeho kamaráda podívat, ale nevychytal to tak, jak chtěl a rty se otřel o ty Sasukeho.

Uchiha přivřel oči a nabral zdravější barvu. Naruto okamžitě ucouvnul, ale moc prudce. Spadnul ze židle rovnou na zem. Sasuke se ušklíbnul, vzpamatoval a kleknul si vedle Naruta.
Ten se podepíral loktama a zíral na černovláska před sebou, rudý jako rajče.
"P-promiň! já nechtěl..." bránil se hned, když ucítil Sasukeho upřený pohled. Ten jen neznatelně pokrčil rameny.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama