I love my mom!

17. dubna 2014 v 20:44 | Yuki |  Slátanina
Kdosi na asku se mě zeptal: Psala si že tvůj vztah s maminkou není hezký jaký máš teda s otcem?rozepiš se.


Já se svým otcem nežiju. Proto se k němu vyjádřit nemůžu. Ale je to debil.
Vyjádřím se teda znovu k mojí mamce. Protože náš vztah se docela změnil od doby, co sem byla v nemocnici bla bla. Náš vztah nikdy nebyl ideální a já si myslela, že mě prostě neřeší, nezajímám ji, nemá ani nejmenší snahu o to, poznat jaká jsem. Chovala jsem se jako fakan, spratek, nevychovanej malej debil co si otevírá hubu a neřeší nějaký posraný autority. Uznávám, že sem si kolikrát zasloužila dostat pořádně přes držku a klečet klidně hodinu, dvě v koutě a čumět do zdi bez možnosti si dojít třeba na záchod.
Všechno jsem jí to vyčítala a několikrát, kecám, nesčetněkrát si řekla jak tu podělanou píču nesnáším. Že mi ničí život.
Ale víte co? možná za mnou pokaždý, když sem brečela nepřišla, neobjala mě a neutřela slzy... ale já už vím proč. Protože když někdy přišla, řekla sem, že chci být sama. A pak zavrtěla hlavou a rozbrečela se víc znovu s tou stejnou větou.
"To je ale piča!"
Jenomže ať je jaká chce, je to moje mamka. A já ji mám ráda. I když mě sere když mi řekne Andrejko. A sere mě i když mi říká, že mám v pokoji bordel (protože ho tam fakt mám) a já se cítím děsně ublíženě. Ale vždycky když jde do obchodu, vzpomene si na mě a koupí mi kafe, který miluju. A taky pomerančovou šťávu, protože mi už čistá voda po těch letech nechutná. A když příjdu domů a ona tam není, pošlu jí sms ať mi koupí brambůrky pokud může a když se vrátí, fakt mi je přinese.
Dělá spoustu maličkostí, kterých si nevšímám, ale prostě tam jsou. Nevážím si jich tak, jak bych měla a stejně tak si pořádně nevážím jí. Za spoustu našich sporů můžu já i když bych to nahlas nikdy neřekla. Jenomže ona toho pro mě udělala víc, než mnozí rodiče pro svoje děti dělají teď.
Nerozmazlila mě. Nekupuje mi zbytečný věci. Nechává mě se ve všem pořádně vykoupat, abych našla řešení sama. Protože prostě chce, abych byla samostatná a nespolíhala se na ostatní. Mnohdy jsem vůči její osobě použila hnusný slovní spojení, ale nikdy to nebylo tak, že bych ji fakt neskutečně nenáviděla. Protože ji mám ve skutečnosti hodně ráda, stejně jako ona mě.
I když si to ale nedáváme najevo.
Možná nevěří v to, že jednou vypadnu z ČR, nevěří, že povedu kvalitní život, nebo že vůbec dokončím střední. Ale všechno tohle jsou pro mě jen motivace jak jí ukázat, že ani její nejmladší dítě není neschopný.
Možná si to ani neuvědomuje, ale ona je pro mě zdrojem, proč se snažit.
A právě proto, ji miluju.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama