Circle. Again?

30. července 2014 v 2:06 | Yuki |  Myšlenkové pochody
Je to tady zas. Ty věci nebo spíš vlastnosti o kterých jsem si myslela, že jsou pryč. Nejsou, nikdy nebyly a nebudou. Jsem sráč. Marnej a ztracenej případ, kterej se nepoučí. Starýho psa nenaučíš. Tak stejně takhle se já nemůžu změnit. Byla blbost si myslet, že jsem jiná. Že jsem se přes tyhle sračky dostala. Nikdy to neskončí. Je to zamotanej kruh. Podělanej kruh ze kteýho není úniku. Opět to dělám. Kopu kolem sebe dokud všechno nezničím. A nejlepší je jak si pak řikám proč jsem tak sama a nebo třeba proč mě nikdo nemá rád když si můžu sama dost dobře odpovědět? ne že bych teď chtěla slyšet, že nejsem, ale jsem kráva. Vážně velká. Už zas vidim ty probulený dny kdy si v hlavě budu opakovat proč to takhle je a proč mám tak sakra pošahanej život a přitom si to dělám sama. Odstrkuju od sebe každýho a nechci nikoho mít ráda protože lidi ubližujou. Nesnáším lidi. Furt čekám na někoho kdo mě bude milovat nebo prostě mít rád a jsem tím čekáním tak zaměstnaná, že prostě ignoruju všechny lidi co mi kloužou mezi prstama. Nevěnuju jim pozornost protože jsem prostě slepá blbka, která neví co chce. Není to tak že bych se vzdala naděje, že jednou budu normální a budu schopná s lidma vycházet. Vlastně co kecám. Jasně, že to tak je. Nikdy nebudu mít s ostatníma vztahy v klidu, protože to s mojí povahou není možný.


Nechci aby se mi někdo snažil tvrdit, že jsem normální, že je to puberta, že z toho vyrostu nebo že jsou lidi kteří mě mají rádi a záleží jim na mě. Nechci nic z toho poslouchat protože tomu v týhle pokurvený době prostě nejsem schopna věřit. Nebo jen nechci. Já nevím! ničím si nejsem jistá, nejsem si jistá ani tím jestli jsem spokojená s tím, kdo jsem. Kecy, jasně že to vím. Nesnáším to čím jsem, čím jsem se stala za ty roky. Jsem jako lidskej odpad kterej někdo zapomněl vysypat do koše a tak tu dál oxiduju. Bez nějakýho pořádnýho důvodu. Furt se mi něco nelíbí, jsem nepříjemná, zlá a často povrchní až narcistická. A přitom jsem jenom malá blbá holka co potřebuje obejmout, ale jakmile jí to někdo nabídne tak prostě zdrhne a pošle toho člověka do háje. Tak co je semnou špatně? všechno, haha. Kéž by to aspoň bylo vtipný, ale není. Je to k pláči. Já jsem k pláči. Nechci si stěžovat nebo řikat jak to mám těžký protože vim že jsou na tom lidi huř, ale chapejte. Už sem dneska poslala do piče teměř dva lidi teoreticky bez duvodu a... a nějak mi to nevadí? zatím? ale jak se znám ty podělaný výčitky svědomí se dostavěj. A já nechci uznat další svoji chybu. Chci se vrátit zpátky v čase a přetnout ty pouta který mě dostali tam kde jsem teď. Kdyby se ty věci nestali tak bych se nezměila v tohle monstrum. Jsem pořád moc připoutaná k minulosti a tak nemůžu mít budoucnost. Vidíte? zase se to snažím hodit na ostatní protože tak je to snažší. Jo, jsem nula. Já vím. Ale jo, udělala sem pokrok. Neřikam si, že mam chcipnout. Nebo aspoň zatim. Ale jak se znam ono to přijde.
Sem se přistihla přitom jak si často řikám, že sem asi dlouho sama. A nejvic vtipny na tom je že nejsem schopna vztah mit a tak prostě... nehledám. Čekám. Na to co nepřijde. Nespadne to jen tak z nebe. A tak si tak sedim pořad u notebooku a shippuju si dohromady ňáký většinou ne moc random lidi dohromady a mam dobrej pocit jak dobře spolu vypadaj. A prostě mam z nich dobrou naladu. A pak přijdou kecy jak jim zaidim, že maj jeden druhyho. Jsem prostě kus hovna, fatkt tohle už jinak nejde řict, nebo jo? nemyslím si. Kdyby život fakt měl bejt video game, tak bych byla ten největši zasranej noob ze všech. Až na poláky. Protože poláci jsou kreténi. #sorrynotsorry. Vite co, každej by se snažil dat level up a měl by štěsti i kdyby po x pokusech, zatim co ja bych šla level down s každym novym pokusem o to se dostat dál. Zajimalo by mě, pokud tohle budu čist i po pár letech, jestli bude moje situace furt takhle žalostně k smíchopláči, nebo jestli bude jiná. Jestli já budu jiná. Jinde. Šťastná. Šťastná z toho kdo jsem a s kým jsem. Nebo budu sama? A budu pracovat v tom co mě baví nebo vám budu blokovat žrádlo za pokladnou v Tescu s kruhama pod očima? A nebo líp, skončím na pracáku? Samý lepší možnosti, žejo? Bože, tohle je k posrání. Už od večera mám blbou náladu a je to pořád lepší a lepší. Já už se fakt ničemu nedivím. Jen snad tomu proč se chovám jak se chovám. Jak můžu mít takhle střídavou náladu? Jsem horší než počasí.
Jsem unavená z toho jak nezapadám
Ale nesnažím se to změnit, nesnažím se bejt lepší člověk protože přece 'vim' že je to k ničemu a je to zytečný plýtvání energií, že jo. FUCK MYSELF. Proč jsem taková, sakra? nelíbí se mi to. Nejdřív T. pak R. a teď i M.? vážně? opravdu jsem spokojená s tím že se chovám jako dokonalá píča? ne, určitě ne, žejo. Seru na to. Mam menši cenu než hovno, směšný. Haha. Sme se opět zasmáli tomu, jak jsem uplně stupidní a mužem zas o dům dál.
Hej, ty, měj mě rád...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama